In my presentation I will provide an overview about tinnitus diagnosis and tretament. First I will present pathophysiological mechanisms, that are relevant for tinnitus perception and tinnitus suffering. Then I will explain the diagnostic workup and finally I will give an overview about therapeutic options.

Lenire is a clinically proven, CE-marked, and FDA-approved medical device designed to treat chronic subjective tinnitus. It’s non-invasive, easy to use, and the first of its kind to combine sound and tongue stimulation what is called bimodal neuromodulation.

Neuromodulation means repeatedly stimulating the nervous system to change brain activity through neuroplasticity. Bimodal neuromodulation takes that further by stimulating two different nerve pathways at the same time — the auditory and the trigeminal. This dual input boosts the brain’s response through associative neuroplasticity, strengthening the effect by combining the signals.

Lenire is available through tinnitus-specialized providers. After a full hearing and tinnitus assessment, the device is fitted to the patient’s needs. They then use it at home for 30–60 minutes daily, typically over 12 weeks. Follow-up visits help track progress and fine-tune the treatment for best results.

Meanwhile, five clinical trials with over 600 participants have been completed.

The last study (TENT-A3) directly compared bimodal neuromodulation to sound-only therapy. Seven out of 10 participants with moderate to severe tinnitus had significant improvement after just 6 weeks of bimodal treatment — while sound-only had minimal impact.

In a recent retrospective chart review, 91% of patients using Lenire reported clinically significant relief from tinnitus after 12 weeks of usage.

In summary, bimodal neuromodulation with Lenire has consistently shown to reduce tinnitus symptoms.

Tinnitus může u mladších i starších dospělých ovlivňovat porozumění řeči, přestože mají normální sluchové prahy. Studie u mladších osob ukazuje, že potíže vznikají především kvůli oslabené schopnosti mozku potlačovat rušení a řešit kognitivní konflikt, což je zásadní pro poslech v náročných podmínkách. U starších dospělých je však vliv tinnitu širší – kromě poruch porozumění řeči se objevuje i snížená kognitivní flexibilita, vyšší emoční rušivost a horší verbální pracovní paměť. Míra dopadu tinnitu i jeho hlasitost u starších pacientů navíc úzce souvisejí s jejich kognitivním výkonem. Zjištění ukazují, že tinnitus představuje především centrálně-kognitivní zátěž, která se s věkem dále prohlubuje. Proto je při diagnostice a péči o pacienty s tinnitem důležité zohlednit nejen sluch, ale i pozornostní a exekutivní schopnosti.

Tinnitus představuje častý a komplexní symptom, který může být spojen s širokým spektrem onemocnění spánkové kosti. Cílem přednášky je přinést přehled hlavních diagnóz, které nezřídka vedou k chirurgickému řešení a diskutovat jejich vztah ke vzniku a ovlivnění tinnitu.

Patologie spánkové kosti a jejich léčba mohou způsobovat jak tinnitus subjektivní (otoskleróza, chronický středoušní zánět, Meniérova choroba, vestibulární schwannom atd.), tak i objektivní (paragangliom, arteriovenózní malformace, či přítomnost středoušních protézek ve středním uchu). V neposlední řadě se s problematikou tinnitu setkáváme u pacientů, kteří jsou indikováni ke kochleární implantaci.

Tinnitus tak není jen doprovodným symptomem, ale často důležitým faktorem ovlivňujícím chirurgickou strategii, rehabilitaci i celkovou spokojenost pacienta. Diskuse by měla přispět k lepšímu porozumění mechanismům jeho vzniku a hledání efektivních způsobů, jak jeho vnímání u pacientů minimalizovat.

Dotazy na využití medikamentů v léčbě ušního šelestu zaznívají často z řad pacientů i odborníků. I když celkově tendence ovlivňovat tinnitus léky klesá, farmakoterapie má mezi terapeutickými metodami stále své místo.

Při zvažování farmak rozlišujeme, zda se jedná o případ akutního či chronického tinnitu. Cílem léčby akutního tinnitu je jeho odstranění. Efekt kortikosteroidů, betahistinu, blokátorů kalciových kanálů a dalších vazodilatancií, vitamínů, anxiolytik a antikonvulziv nebyl prokázán, užíváme je empiricky. Podávání kortikosteroidů je doporučeno při současné náhlé senzorineurální ztrátě sluchu. V roce 2024 bylo zveřejněno aktuální stanovisko k preskripci betahistinu České neurologické společnosti ČLS JEP a České společnosti ORLCHHK ČLS JEP.

Obdobně při chronickém tinnitu je třeba volit případnou farmakoterapii s opatrností, cílem léčby je zajistit, aby tinnitus neobtěžoval. Pokud je indikace dlouhodobé farmakoterapie sporná, pochybnosti můžeme rozptýlit rozborem pacientova subjektivního vnímání ovlivnění kvality života tinnitem a přehodnocením stavu po intervalu užívání léčiva např. prostřednictvím oficiálně doporučených dotazníků. Jedinou dle guidelines doporučenou farmakoterapií je psychofarmakoterapie k potlačení emoční složky obtěžujícího tinnitu u pacientů, kteří současně trpí depresemi nebo úzkostmi. Samostatnou kapitolou je medikamentózní ovlivnění objektivního tinnitu.

Farmakoterapie je obecně dobře dostupnou a při uvážlivé indikaci bezpečnou metodou terapie k odstranění tinnitu nebo snížení míry obtěžování tinnitem. Lze ji aplikovat samostatně i v kombinaci s dalšími léčebnými modalitami.

Prezentace se podrobně zabývá ochranou sluchu, přičemž klade důraz na identifikaci rizik a na způsoby, jak a proč sluch efektivně chránit. Snahou je ukázat úrovně hluku v každodenních situacích. Analyzujeme nebezpečný hluk a dobu expozice, s odkazem na statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO). Objasňujeme důležitost ochrany sluchu a představujeme různé typy ochranných pomůcek. Především zátkových chráničů sluchu s akustickým filtrem, umožňujících ochranu sluchu s minimálním ovlivněním možnosti komunikovat.

Fyzioterapie pacientů trpících tinnitem je příspěvěk zaměřený na praktické zkušenosti ve fyzioterapeutické praxi. Příspěvek je zaměřen na somatosenzorický tinnitus a shrnuje dosavadní poznatky o různých terapeutických modalitách a popisuje nejnovější studii slučující multimodální přístup k terapii. Je řešen přístup a možnosti terapie, zkušenosti a vize do budoucnosti.

Mezi nejčastější komorbidity tinnitu patří nespavost. S tinnitem bývá spojeno prodloužené usínání, častější noční buzení a zvýšená únava během dne. Nedostatečný spánek naopak zesiluje vnímání tinnitu, emoční reaktivitu a míru distresu, čímž vzniká bludný kruh výrazně zhoršující kvalitu života pacientů.

Metodou první volby v léčbě nespavosti je kognitivně behaviorální terapie insomnie (KBT-I), která se zaměřuje na úpravu spánkových návyků, redukci hyperarousalu a úzkosti spojené se spánkem. U pacientů s tinnitem může tato terapie přispět nejen ke zlepšení spánku, ale i ke snížení subjektivní závažnosti tinnitu.

Příspěvek představí klíčové metody KBT-I a zkušenosti z praxe.

1. Úvod: práce sleduje vliv chronického subjektivního tinnitu na život pacientů. Vzrůstající četnost pacientů s tinnitem zdůrazňuje význam multifaktoriální terapie, jejíž důležitou součástí je i zvuková terapie s TRT (Tinnitus Retraining Therapy).
2. Cíl práce: prezentace vlivu zvukové terapie , v rámci TRT, pomocí TCI s generátorem šumů na zkvalitnění života pacientů s chronickým subjektivním tinnitem. A také u pacinetů s tinnitem a nedoslýchavostí.
3. Materiál a metodika: sledován soubor 106 pacientů s chronickým subjektivním tinnitem. Pacienti absolvovali neurologické vyšetření, včetně MRI mozku.Před aplikací TCI (vždy binaurálně) provedeno stanovení: prahu sluchu+frekvenční charakteristiky tinnitu a jeho intenzity, prahu nepříjemného poslechu a slovní audiometrie do volného pole. Pacienti vyplnili dotazník THI. Růžový šum v TCI nastaven tak, aby se frekvenční charakteristika podobala tinnitu pacientů a intenzita byla nižší než intenzita vnímaného tinnitu. Komplexní audiometrická vyšetření a dotazníky THI vyhodnoceny za 12 a za 24 měsíců. V souboru pacientů s Tinnitem a nedoslýchavostí byla věnována pozornost vlivu sluchadel na vnímání tinnitu a ovlivnění frekvenční charakteristiky tinnitu za 12 měsíců pravidelné aplikace vždy binaurálně přidělených (TCI – sluchadlo + generátor šumu nebo ZEN).
4. Výsledky: během 12 měsíců dochází u pacientů s tinnitem ke snížení jak výšky, tak intenzity tinnitu. V rámci THI dotazníků se snížil počet bodů za 12 a za 24 měsíců léčby. Výsledky korelují s omezením negativního dopadu tinnitu na kvalitu života (včetně spánku). Také ve skupině pacientů Tinnitus + nedoslýchavost jsme zaznamenali snížení jak frekvenční charakteristiky tinnitu, tak redukci bodů dotazníku THI za 12 měsíců pravidelného používání TCI-sluchadlo + generátor.

🦻 Dobrý sluch – propojujeme moderní technologii a lidský přístup

Tinnitus není izolovaný problém — ve většině případů jde ruku v ruce s poruchou sluchu. Sluchadla tak můžou být prvním a zásadním krokem ke zlepšení celkové kvality života s tinnitem.

Na sympoziu Vám náš tým představí sluchadla Oticon Jet 2 vybavené funkcí Tinnitus SoundSupport™ — moderní technologii s 48 kanály, Bluetooth propojením a možností úhrady bez doplatku. Všechna sluchadla Oticon funkci Tinnitus SoundSupport™ nabízejí.

Dobrý sluch, jednička v Česku s vlastní certifikovanou laboratoří, přináší řešení pro pacienty i odborníky v oblasti tinnitu a sluchové ztráty. Díky jedinečné výrobě tvarovek a skořepin přímo v ČR a skvělému týmu odborníků podporujeme ORL lékaře, sestry i techniky v každodenní praxi. 🩺

Přednáška Principy efektivní komunikace: Síla slov v klinické praxi se zaměří na klíčovou úlohu jazyka a způsobu komunikace ve vztahu mezi zdravotníkem a pacientem.

Účastníci budou seznámeni se zásadami srozumitelného, empatického a respektujícího přístupu, který podporuje vzájemnou důvěru a přispívá k větší účinnosti terapeutického procesu v klinické praxi. V rámci prezentace bude představena také důležitost volby slov, která dokáží ovlivnit pacientovo vnímání situace, a budou nabídnuty praktické techniky pro citlivou reakci na emoce, obavy i očekávání.

Hostem pak bude cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura, který přinese inspirativní pohled na sílu slova, empatii a porozumění v mezilidských vztazích, a to očima člověka s osobní zkušeností.